Nedaleko místa původního zašovského kostela byl v letech 1714 – 1725 vystavěn nový barokní kostel. Farní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové je největší poutní chrám na Valašsku. více informací...
První kostel zde stál již před rokem 1267. Nový barokní kostel byl vybudován v letech 1748 – 1752. Stavba se v téměř v nezměněné podobě dochovala do dnešních dnů. Barokní interiér prošel mnohými inovacemi. více informací...
Dřevěný evangelický kostel postavený v typicky valašském lidovém stylu v letech 1950 až 1953 podle projektu pražského architekta Bareše. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické. více informací...
Drobná neogotická kaple v poloze Pod Spinou na hřebeni mezi Valašskou Bystřicí a obcí Vidče. Byla založena na konci 19. či počátkem 20. století. více informací...
Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků. více informací...
Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka. více informací...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1772–1779. Až r. 1843 byla při kostele zřízena samostatná fara. Zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, r. 1973 byly odlity tři nové zvony. V průběhu let byl kostel několikrát opravován, naposledy roku 1972. R. 2000 byl nově omítnut. více informací...
Základní kámen novorománského kostela sv. Antonína Paduánského uložen r. 1905 a následujícího roku byl dostavěn. K jeho vysvěcení došlo 16. června roku 2007. více informací...
Pozdně empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v l. 1852 - 54 na místě staršího dřevěného kostela z r. 1784. Štíhlá průčelní věž pochází až ze 70. let 19. století. Obdélná stavba s odsazeným pravoúhlým závěrem a vysokou hranolovou věží v průčelí nad předsíní. více informací...
Barokní sloup nechala někdy před 6. červnem 1680 postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Na současné místo byl umístěn v r. 1841. V r. 1922 zrekonstruován. více informací...
Gotický kostel byl postaven na místě staršího kostelíka ze 13. stol. Nový kostel se prvně zmiňuje r. 1419. R. 1651 k němu byla přistavěna renesanční věž a r. 1680 barokní kaple. V pol. 18. stol. byla loď kostela barokně upravena. Součástí kostela je zdobený barokní vjezd na farní dvůr z r. 1749. více informací...
Kostel svatého Jakuba Většího pochází asi z 16. století. V jádru pozdně gotický, s pozdějšími renesančními a barokními úpravami. Součástí je gotický žlábkový portál, v interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří. U kostela je barokní socha sv. Josefa s Ježíškem (1762). více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.
