Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru. více informací...
Pozdně románská kaple z 2. poloviny 13. století. Od r. 1320 poutní místo. Kaple si uchovala úzká románská okna i klenby. Zvon gotický z roku 1494. více informací...
Orientovaný románský kostel z poloviny 13. století, věž přistavěna v polovině 16. století. V letech 1802 a 1844 přistavena sakristie. Na věži dva gotické zvony z 15. století. více informací...
Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968. více informací...
Románský původ kostela z 12. stol. dokládají dvě románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. Během barokní přestavby po r. 1715 vznikla 24 m vysoká věž, jejíž vrchol zdobí unikátní mohutná korouhev, od r. 1982 měděná, později pozlacená replika. více informací...
Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století. více informací...
Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995. více informací...
Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko. více informací...
Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá. více informací...
Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století. více informací...
Kostel sv. Petra a Pavla snad již z konce 12. stol., pravděpodobněji však z prvé čtvrtiny 13. stol., první písemná zmínka z r. 1368. V 15. století přistavěn presbytář se sakristií. Dnešní podoba po úpravách v roce 1902. více informací...
Zděná zvonice, tvořící bránu hřbitovní zdi. Vystavěna r. 1740 s využitím starší stavby z 15. případně 16. století. Novogotické zvonové patro z r. 1902. Zvony z r. 1581 a1706.
více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.
