Kostel poprvé uveden r.1350. R.1742 vyhořel. V letech 1744-1748 postaven nový, barokní. Věž dokončena až r.1793. Na vnější stěně sakristie jsou zasazeny tři figurální náhrobky ze 16.st. V kostele se nachází kostelní rodinná hrobka rodu Šternberků. více informací...
Synagoga z poč. 19. stol. v pozdně klasicistním slohu. R. 1856 zvětšena. Bohoslužby do 30. let 20. stol., poté skladiště, kadeřnictví a byty. Od r. 1995 ve vlastnictví Židovské obce v Praze, slouží jako muzeum. více informací...
Původně gotický kostel ze 14. století, připomínán r. 1352. V r. 1582 prodloužena loď a přistavěna okrouhlá věžička. Barokně upraven r. 1721. Věž přistavěna v r. 1816. Od r. 2007 je filiální, spadající pod farnost Vlašim. více informací...
Původně románský jednolodní kostel z první poloviny 13. století. První zmínka je z roku 1391. Později byla k západnímu průčelí přistavěna hranolovitá věž. Kostel byl v 18. století přestavěn barokně. Vybavení je převážně barokní. více informací...
Hřbitov z roku 1777 o rozloze 2921 m2. Používán do 2. sv. války, v r. 1941 poničen hitlerjugend. Zachováno 200 náhrobníků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelné z konce 18. století. více informací...
Hřbitov založen na konci 19. století, pravděpodobně r. 1890. Používán byl do druhé světové války, poslední pohřeb zde proběhl před r. 1943. Po válce byl opuštěn a postupně demolován, márnice byla zbořena. Zachováno 59 náhrobků, většina povalených. více informací...
Pozdně barokní pískovcová socha sv. Prokopa vznikla v poslední třetině 18. století, dle chronogramu v roce 1774. Postava světce je v mírně podživotní velikosti, u nohy má drobnou sochu ďábla. Celková výška památky je cca 3,25 metru. Na podstavci je erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958. více informací...
Farní kostel sv. Jiljí je pozdně gotická stavba z let 1522–1523. Pozdně barokní oratoř byla přistavěna v roce 1773. Věž byla zvýšena v letech 1830–1831. více informací...
Barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa byla na křižovatce cest v údolí Šternovského potoka postavena někdy po roce 1760. Zobrazena je na grafice Antonína Balzera z roku 1797. Opravena roku 1998, novodobá výzdoba je dílem malíře Jana Hernycha. Pod kapličkou je zbytek kamenného můstku. více informací...
Pozdně barokní pískovcová socha sv. Vendelína z poslední třetiny 18. století, dle chronogramu z roku 1772. Postava světce v podobě pastevce má plášť, klobouk a mošnu a u nohy ovci. Celková výška památky je cca 3,75 metru. Na podstavci je pískovcový erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958. více informací...
Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958. více informací...
Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první třetině 18. století, někdy po roce 1723. Postava světce je v životní velikosti, celková výška památky je cca 3,5 metru. Na povrchu má socha zbytky polychromie. Podstavec je osmiboký, bez ozdob a nápisů. Památkově chráněná je od roku 1958. více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.
