Poutní chrám s ambitem a navazujícícm klášterem postavený v letech 1722–9 na místě gotického kostela, z něhož zachován presbytář jako východní rameno transeptu. Jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách. více informací...
Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití. více informací...
Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov. více informací...
Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven. více informací...
Jedno z mnoha klasických vyobrazení v baroku nejpopulárnějšího českého světce nechal roku 1767 pod svým domem osadit místní rychtář Johann Kaspar Krause. Rekonstruováno v letech 1901 a 1932, přečkalo poválečnou stagnaci obce. Po obou stranách vroubeno mohutnými lipami. více informací...
Soubor kostela, sborového sálu a fary byl podle projektu Otto Bartninga postaven v letech 1911–12 na západním okraji města. Po roce 1945 jej převzala Českobratrská církev evangelická, areál chátral až do přelomu tisíciletí, kdy začaly nutné opravy. více informací...
Klasicistní kostel, postavený v letech 1821–29 na místě starší stavby z počátku 17. století, snad s využitím jejích konstrukcí. Úpravy spojené se zvýšením věže proběhly v letech 1891–92. Ze starší stavby se dochovala kazatelna (1778), ostatní zařízení pochází z 19. století. více informací...
Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století. více informací...
Mausoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova. více informací...
Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské. více informací...
První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92. více informací...
Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí. více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.