Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes. více informací...
Kostel, původně zasvěcený Matce Boží, vystavěn asi na přelomu 13.a 14.st., r.1311 byl vysvěcen. Původně gotická stavba barokně upravena. I přes tyto úpravy si však kostel zachoval základní gotickou podobu. více informací...
Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601-20 byl barokně přestavěn v l. 1717-18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen. více informací...
Barokní pískovcová socha z roku 1749 od neznámého autora. Zobrazuje světce v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení světce o zpovědním tajemství, s Palladiem země české v ruce. Na podstavci jsou plastiky tří andílků, nápis Ave Marie, Mater Santua a datum vytvoření. více informací...
Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu. více informací...
Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5 364 m2 je přes 1 480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb. více informací...
Hřbitovní novogotický kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1898-1901 projektoval proslulý puristický architekt Josef Mocker. Na jeho výzdobě se podíleli především místní umělci a řemeslníci, z pražských pak zejména arch. Arnošt Živný a sochaři Čeněk Vosmík a Štěpán Zálešák. více informací...
Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520. více informací...
Dřevěný kostel sv. Markéty ze 14. stol ve Vysočanech byl nově postaven ve 2. polovině 17. stol. jako opět dřevěný, raně barokní s gotizujícími prvky. Je omítnutý, takže vyhlíží jako zděný. Vnitřní zařízení z doby stavby. V sousedství na zrušeném hřbitově dřevěná zvonice z téže doby se 3 zvony. více informací...
Stavba vybudována r. 1720 jako barokní zámecká kaple, později sloužila i obci jako kostel Rodiny Páně, od r. 1842 nově zasvěcena sv. Anně. Vnitřní vybavení převážně z doby stavby. V sousedství stávala dřevěná zvonice asi z 18. stol., pro zchátralost nahrazena replikou r. 2004. více informací...
Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb. více informací...
Dřevěný kostel vybudován r. 1686 neobvyklou technikou z tzv. trhanic, silných desek získaných podélným štípáním kmenů a zasvěcen sv. Václavu a Stanislavovi. Počátkem 19. stol. omítnut. Zařízení převážně barokní. Sousední dřevěná zvonice z r. 1689 se třemi starými zvony. více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.
