Raně středověký kostel je uváděn v souvislosti s nedalekou tvrzí. Roku 1680 vyhořel a byl obnoven, v letech 1721–23 byl upraven J. Santinim.
více informací...
Dřevěná vzpěradlová zvonice s hranolovým zvonovým patrem. Postavena v 16. století, zvony z r. 1544 a 1560. více informací...
Barokní jednolodní kostel z l. 1707–8 na místě staršího kostela, pravděpodobně ze 14. stol. Uvnitř barokní vybavení z doby vzniku kostela. V kostele starší náhrobníky ze 16.–17. stol. více informací...
Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948. více informací...
Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století. více informací...
Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958. více informací...
Centrální obdélná barokní kaple z roku 1738 stojí na místě zaniklé dřevěné Kalvárie z roku 1687. Kaple byla vysvěcena 14. září 1738. Probíhaly v ní pravidelné bohoslužby, ve zvoničce byl umístěn umíráček. V interiéru jsou nástěnné malby Jana Kaliny z nedaleké Sedlice. více informací...
Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958. více informací...
Původně románská stavba (kvádrové zdivo odhaleno na exteriéru), přestavěná barokně (snad podle projektu Santiniho). více informací...
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky. více informací...
Kostel sv. Markéty prvně doložen r. 1352, věž přistavěna až ve 2. polovině 17. stol. Při opravách r. 1941 objeveny v interiéru gotické nástěnné malby ze závěru 14. stol. a následně restaurovány. Varhany z doby před r. 1838. Filiální kostel ve farnosti Lipnice n. Sázavou. více informací...
Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera. více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.
