Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728. více informací...
První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894. více informací...
Kovový kříž vsazený do poměrně masivního kamenného podstavce klasicistních tvarů a výzdoby stojí v západní části vsi u někdejšího mlýna a cihelny. Jako rok jeho vztyčení udává literatura rok 1772, jako objednatele Kajetána Sommera. Na vlastním kříži chybí jakákoli známka datace. více informací...
Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století. více informací...
Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral. více informací...
Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století. více informací...
Sousoší Piety stálo původně poblíž křižovatky dnešních ulic Míru a Okružní. Na dnešní místo bylo pravděpodobně přeneseno ve 20. letech 20. století, aby uvolnilo staveniště domu č. p. 35. Nízký původní podstavec svádí k domněnce, že stanovištěm sousoší bylo zábradlí mostu před bývalou Dolní branou. více informací...
Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem. více informací...
Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí. více informací...
První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92. více informací...
Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské. více informací...
Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století. více informací...
Do 'Mého výběru' lze přidávat objekty, které Vás zaujmou. Tlačítko 'přidat do výběru', je přístupné pouze na prezentacích objektů. Objekty ve výběru zůstanou i po odchodu z katalogu až do příštího návratu.
